Mořští ježci  patří do kmene ostnokožců, který náleží do pododdělení druhoústých. Zástupci ostnokožců jsou lilijice, hvězdice, ježovky, hadice a sumýši. Pro lidské zdraví mohou být nebezpečné hvězdice, ježovky a sumýši.

Ocet a voda
Téměř všechny jedy tvořené ostnokožci jsou citlivé vůči teplu. Proto je nutné ihned po poranění ponořit zraněnou končetinu do co nejteplejší vody smíchané 1:1 s octem. Postiženému to přinese okamžitou úlevu. Potom se pokusíme co nejšetrněji odstranit všechny ostny z rány. Pokud by nějaké v ráně zůstaly, hrozí riziko chronického jizvícího zánětu. Proto je někdy nutné k potvrzení o odstranění všech ostnů provést rentgenové vyšetření a případně ostny odstranit chirurgicky. Nutná je také prevence tetanu. Častá je infekce rány, která se léčí antibiotiky.
Opatření jako ránu pomočit nebo ponořit do alkoholu patří k místnímu folkloru a nejsou účinná. K odstranění zbytků uvízlých ostnů je někdy možno použít YAG laser.
Ježci žijí téměř ve všech mořích, nezávisle na zeměpisné šířce a teplotě vody, v různých hloubkách, většinou při mořském dně. Povrch jejich těl je pokryt tvrdými a ostrými ostny. Některé druhy jsou jedovaté a mohou způsobit i vážné zdravotní poškození.
Poranění o ostny jsou většinou velmi bolestivá právě vzhledem k přítomnosti jedů. Mořských ježků je známo více než 6 000 druhů, z nich zhruba 80 vytváří jed.
Většina jedovatých druhů se vyskytuje v Indopacifické oblasti a v oblasti Karibiku. Některé druhy mají velmi dlouhé ostny, které jsou schopny propíchnout i botu. K poraněním dochází nejčastěji na nohou a rukou. Pokud osten pronikne do kloubu, může způsobit bolestivý zánět kloubní výstelky a velké krvácení. Zůstane-li v ráně část ostnu, tvoří se okolo něj chronický zánět.